Ještě než nadešel první večer pouti do Drinadu, vyhledala Bazalka velmi útulný a příhodný úkryt pro celou družinu, včetně zvířat, pár set metrů od hlavní cesty. Na kraji lesa v řídnoucím porostu se nahromadil skalní převis z několika velkých balvanů a dokonale chránil před větrem a nežádoucími pohledy.
První noc se jim spalo dobře. Oheň hřál a ticho okolního lesa bylo příjemnou změnu oproti ruchu přístavů a měst. Jen klerikovi nedaly noční můry řádně odpočinout. Obloha se zatáhla a hraničářka proto bedlivě zkoumala vývoj počasí na další den. Schylovalo se k bouři a teplota rychle klesala. Rozhodli jste se proto zůstat ještě alespoň den, dva a své obydlí si maličko zútulnit.
Půlčice vyrazila na lov zvěře a doplnit zásoby vody. Alchymistka využila volného času k přípravě pomocných lektvarů a oba mladíci se vydali do lesa pro lehce omrzlé, lež suché dřevo na topení a silnější kmínky na uzavření poslední stěny skalního příbytku. Během dne začal vítr nabírat nepříjemné rychlosti a přinesl s sebou pořádnou chumelenici. Až doteď byl únor spíš jen mrazivý. Jakmile se všichni sešli zpátky, jedinou nepříjemností zbyl pach čerstvě vyvrhované zvěře, kterou Bazalka hrdě stahovala z kůže a s jejíž pomocí vykouzlila horkou večeři pro všechny.
Hned při jedné z prvních hlídek zaslechla Bazalka nějaké kroky a identifikovala z dálky se přibližující smečku vlků. Nejspíš je přilákala vůně krve a vnitřností, které zahrabala nedaleko. Moc si s tím nelámala hlavu a využila svých talentů k napodobení řevu medvěda. Krom zahnání vlků to mělo za následek probuzení celé družiny a rozrušené ržání obou lichokopytníků přitulených v koutě. Družinu uklidnila mávnutím paže a předala službu dál s tím, že se mají mít na pozoru, ale nebezpečí jim určitě nehrozí. Byla by bývala měla i pravdu, kdyby vlčí zvědavost nepřekonala strach. Zvuk dalšího predátora je sice zmátl, ale čich jim napovídal, že tam žádný medvěd není anebo už odešel. A tak jim pár hodin trvalo odhodlat se k bližšímu prozkoumání. To zrovna předávala službu Puri Dra’Povi, když si všimli, že se smečka začíná stahovat kolem jejich lesního domova. Již se rozednívalo.
Probudili ostatní (Bazalku jen pozvolna a velmi neochotně) a pustili se do boje s vlky, kteří nehodlali couvnout ani o krok. Prvního skolila hraničářka naprosto perfektní střelou skrz oko. Doufala asi, že je taková ukázka nebezpečnosti zažene, ale nestalo se. Puri v zápětí rozdala všem lektvary rychlosti a tím převážila výhodu na stranu družiny. Oldor vyběhl ven a začal se bít s vlky po jeho – kladivem – a zasypal je ranami, že další zůstal nehybně ležet. Bazalka ještě vytřelila několik šípů a jeden z vlků se krvácející belhal zpět do stínů lesa. Komu štěstí příliš nepřálo, byl klerik. Zůstal stát jen kousek od vstupu a podařilo se mu úžasnou náhodou zabít vlka, který se mu zakousl do kuše, jenže si nevšiml největšího z vlků, obrovského bílého samce, který oběhl skalku zezadu a skočil mu po krku. Zakousl se a povalil nebohého elfa na zem. Na gnómku uvnitř se mezitím natlačili k smrti vyděšení koně a ošklivě ji poranili na noze. Hraničářka jí šla pomoci, aby ji nezadupali úplně. Oldor zas spěchal na pomoc svému parťákovi venku. Dra’Po se velmi pohotově (a díky lektvaru od Puri i neuvěřitelně rychle) začal léčit a uchránil se tak šoku ze ztráty krve. Vstal a chystal se možná zaútočit, možná prchnout, jenže bestie pokračovala v útoku. Zakousla se mu do stehna a opět způsobila velmi vážná zranění, než jí stihl trpaslík zasadit poslední, smrtící ránu a rozdrtit lebku. Boj byl u konce a bylo zapotřebí ještě dvojí léčení, než se všichni trochu oklepali. Jen lehce zklamanou půlčici ještě neopustil bojový duch a dostopovala si krvácejícího vlka až do lesa. Ukončila jeho trápení a ozdobená jeho krví pyšně táhla jeho mrtvolu (s obrovskou námahou) zpět k přístřešku.
Svítalo. Po ošetření zranění, uklidnění koní a přitáhnutí všech padlých vlků jste se rozhodli zůstat ještě další den, zpracovat kůže, zuby a vše užitečné, odpočinout si a dospat večerní vyrušení a zahřát se u zbytků teplého jídla než půjdete někam dál.
V noci při hlídce zahlédl Oldor nějaký další pohyb v lese, kam jste odtáhli zbytky mršin, ale nic dalšího se té noci nestalo. Oheň hořel a zdály se vám živé sny o vlcích.
