| Jméno: | Arakai |
| Rasa: | člověk |
| Povolání: | významný čaroděj |
| Město: | Drinad |
| Zbraně: | kouzla |
| Vzhled: |
| Sympatický muž středních let s upravenými vousy a vlasy po ramena. Je poněkud nižšího vzrůstu (asi 170 cm). Nosí pěkné, ale nijak výstřední nebo nápadné oblečení. |
| Charakter: |
| -neznámý- Co se o něm říká v Drinadu: Velmi bohatý a vlivný muž, uznávaný čaroděj, trochu podivín a požitkář. Se šlechtou udržuje především neutrální vztahy – bohatí si jej předcházejí, aby mohli využívat jeho služby a pokud možno, aby jich nikdo nechtěl využít proti nim. Chudí k němu vzhlíží, neboť pomáhá financovat několik škol, sirotčinců, chudobinců a hospital. |
| Biografie: |
| V Drinadu působí již řadu let, přišel odněkud ze severu. Nechal si zbudovat malou tvrz s vysokou věží v jižní části města s výhledem na řeku, dál od paláců šlechty. Osobně navštěvuje pouze plesy a jiné významné společenské události vyšších vrstev, má minimum služebnictva a potrpí si na velmi pečlivě udržovanou zahradu na svém jinak skromném panství. |
Stalo se v kampani:
Při příjezdu do Nadlaku narazila Puri na svou starou kamarádku ze sirotčince – Theresu. Od ní se dozvěděla, že Arakai přijel na chystanou slavnost a ubytoval se někde v bohatém apartmánu poblíž chrámu. Theresa mu totiž nyní dělá něco jako pomocníka a je na to velmi pyšná.
Sobota ráno, na loďce připlouvající do Nadlaku stojí menší, štíhlý muž a pohroužen do vlastních myšlenek ani nevnímá, když mu lodník oznamuje, že by měl vystoupit. V tom se kdesi od mola vyhrne drobná, brýlatá a copatá gnomka, nalíčená a v krásně nažehlených šatech. S radostným úsměvem vítá svého pána a aniž by čekala na nějakou reakci spustí tunu slov, kterou ho zavaluje jako lavina po jarním tání. Odmění ji několika strohými a úsečnými „Hm.“, „Aha.“ a „Jistě“ a dál, pohroužen do vlastních myšlenek následuje drobné krůčky do kopce, širokými ulicemi Nadlaku. Potřebuje vidět Terezii. Doufá, že mu ta poblázněná naivka konečně bude k něčemu víc než smyslnému krácení času. Už mu párkrát pomohla, ale ještě nikdy nesvěřil tak důležitý úkol jí samotné. Zabít starého hloupého klerika a ukrást mu mapu snad není tak složité. Nebo ano?
Sobota ráno před obřadem:
„Zatracená čarodějnice!“ řval čaroděj vzteky bez sebe a chodil po pokoji. Jeho mladá gnómí služebná se krčila v koutě a čekala na rozkazy. „Ani jednu z vás nemůžu nechat chvíli o samotě! Nány hloupý!“ shodil ze stolu otevřené knihy a Terka je začala hned uklízet. „Zůstaň tady, jdu do chrámu. Jestli se zde objeví ONA, ať tu počká.“ zavrčel, otevřel si portál a vstoupil do něj.
Přizpůsobivost a rychlé myšlení jsou nedílnou součástí přežití v kruzích, ve kterých se Arakai celý život pohyboval. Dobrá, přišel o část mapy. S trochou štěstí se do ní však ta pitomá čarodějka podívala a ví, co v ní stojí. A i kdyby ne – vypadá to, že Garnak na hledání zdroje nespěchá, teď má na starosti jen ten obřad – a zpráva o elfovi vyptávajícím se na Tharmovce a jejich vůdce jej spíš potěšila. Toho musím využít. Je pro něj ten mladý elf důležitý? Musím zjistit víc a zařídit se.
Sobota odpoledne:
„Výborně, má drahá! Přeci jen nejsi takové budižkničemu.“ pochválil chladně svou žačku, když společně předali omráčeného elfa Tharmovým mnichům. „Teď mě dobře poslouchej. Víc šancí už nedostaneš.“ upřeně jí hleděl do očí a ona se kousala do rtu a snažila se neodvrátit zrak. „Dnes večer se zúčastníš toho obřadu. Pomůže ti to, … řekněme, … odstranit jisté nedokonalosti. A hned zítra vezmeš gnómku, popluješ do Drinadu a obstaráš přístup k tomu domu. Jde jen o to, co je ukryté v té laboratoři. O nic víc se nestarej. Jakmile to budeš mít, přijď za mnou do věže.“ Dva kroky poodešel, pak se ale zasekl, vrátil a dlouze ji políbil. „Nezklam mě.“ Mlčky přikývla a sledovala ho, jak spěšným krokem míří do spletitých komnat Chrámu. „Nezklamu.“ špitla si pro sebe.“