| Jméno: | Radovan Salding |
| Rasa: | člověk |
| Povolání: | Představený kláštera boha Herna |
| Město: | Stříbrný potok |
| Zbraně: | okovaná hůl, prosby |
| Vzhled: |
| Již starý, šedivý, ale stále statný chlap. Po dlouhém bezvědomí zesláblý a pohublý. |
| Charakter: |
| Upřímný, čestný, přísný, ale empatický. |
| Biografie: |
| Pomohl zachránit a vychovat mladého Dra’Pa spolu s dalšími lidskými kleriky, ačkoliv mu bylo jasné, že je jiný a bude si chtít jít svou cestou. Nebránil mu a nechal jej jít si za svým osudem. Je nejbližším přítelem bratra TyTyrra, s nímž si jako příliš mladí prošli válečnou vřavou, která je společně přivedla k životu v modlitbách a klidu pod horami uprostřed přírody. Dalším nepokojům čelili až zhruba před třiceti lety, kdy začalo být okolí kláštera opět nebezpečné a po okolí se potulovala skupina okultistů unášejících děti a plenící domy i celé vesnice. Co hledali, nevěděl, dokud jej nekontaktovali elfové ze starého města u Černé Skály a požádali jej, aby jim pomohl ukrýt část mapy vedoucí ke zdroji velké moci, protože elfové se obávali o svou bezpečnost a artefakt přesídlili těsně před zničením města. Byl důrazně požádán, aby se k ruinám nepřibližoval a nedával najevo, že je do toho jakkoliv zapleten, protože v nevědomosti nepřítele je největší naděje na ukrytí toho, na čem elfové tak dlouho pracovali. |
Stalo se v kampani:
Pár měsíců před napadením kláštera byl na otočce v Gratzu, kde má nějaké známé, měl starosti.
Během souboje u kláštera byl velmi vážně zraněn a uvězněn na pokraji života a smrti a 4 měsíce prodléval v bezvědomí u lékaře Toma ve Stříbrném potoce. Z tohoto stavu jej probudila až silná vnitřní zpráva od bratra Tyra jako poslední výkřik o pomstě, ze kterého pochopil, že bratr Tyr musel hledat nebo pronásledovat toho, kdo mu to způsobil, a nejspíš až jeho smrtí vykoupil Radovana z bezvědomí. Není jisté, zda to bylo kouzlo nebo kletba nebo kombinace. Je však přesvědčen, že bratr Tyr utrpěl taktéž smrtelná zranění a nespíš o něm už neuslyšíme.
Známost z Gratzu je jeho bratr, dvojče, Otakar. Nestýkají se již od mládí (a války, kterou si prošli), nemají příliš vřelé vztahy, ale pokud jde o nějakou krajně prekérní situaci, je jeden druhému ochoten pomoci, protože nikoho bližšího už nemají.
Přišel dopis:
Úterý po Imbolcu
V kláštěře boha Herna, Stříbrný potok
Drahý Dra’Po,
doufám, že jsi Ty i Tví přátelé v pořádku a tento dopis Tě zastihne co nejdříve. Nejsem si jist, kam přesně vedly Tvé kroky, tak jej posílám ve více kopiích do více měst, kam jsem měl zprávu, že půjdeš. Kéž bychom se ještě setkali, za méně pochmurných dní. Ovšem podzim mého života se pomalu ale jistě blíží k zimě a proto se obávám, že si nestihneme říci sbohem. Píši ale v jiné věci. Daleko důležitější. A temnější.
Nedávno jsi za mnou poslal svého přítele, Tobě v lecčem podobného. Chtěl jsem pomoci, jak nejlépe mohu, ale sám už si netroufám cestovat. Byl neoblomný ve své paličatosti a trval na tom, že se nesmí zpozdit a vyšel napřed cestami, po kterých jej nelze následovat. Vyslal jsem proto za ním 3 ze svých nejlepších chlapců. Měli se sejít na okraji města ještě před soumrakem. Dle jejich slov však na smluvené místo včas nepřišel. Pokusili se tedy dostat sami dál. Jednomu se podařilo proklouznout do chodeb pod městem. Spatřil mnohé věci za hranou koloběhu přírody a pátral po Tvém příteli, ale marně. Druzí dva bratři sledovali dění na povrchu, dokud je neodhalili přívrženci. Z toho, co víme, je patrné, že šlo o krvavý rituál obrovských rozměrů. Kdosi se pokusil obřad narušit sérií výbuchů, ale stoupenci omámeni tranzem ani neuhýbali před padajícími kusy kamene. Obávám se, že se nemůžeme svépomocí postavit takové sile, pokud by se opravdu o něco pokusili. Dokud nepodnikneme nic oficiální cestou, dost možná bychom si mohli i sami přitížit. Zkusím se poradit s kněžími od Torenu. Pokud vím, kromě dobrovolně se účastnících stoupenců nebyl zraněn nikdo „zvenčí“, takže nebude nikdo, kdo by upozornil na sílící nebezpečí jejich vlivu. Prosím, napiš mi co nejdříve, jak se vede Tobě a Tvým přátelům.
Nechť Tvé cesty požehná Hern!
Radovan
Věnoval jsem se zrovna údržbě sadu, když chlapci přiběhli, že se objevil Dra’Pův přítel a je zbědovaný, ale naživu. Vypadal o trochu lépe, než jsem se obával. Nechal jsem ho najíst a dopřál klid u teplého krbu, než přišlo na nevyhnutelné vyptávání. A pak jsem pochopil, co se stalo. A bodlo mne u srdce. Vím, udělat, ale nevím, jestli na to mám dost síly. Zkusím tomu chlapci pomoct dostat se přes to, co zažil. Jako tehdy Dra’Povi. Jenže ten byl ještě dítě, vyléčit dospělého bude tak snadné.